POCHOD SVĚTÝLEK Střílky - 2007
26. 11. 2007
Pochod Světýlek 2007
Každý v sobě ukrývá světlo!
Setmělo se a ze tmy padaly drobounké kapičky deště. Když se však malý hlouček příchozích před kostelem rozšířil o další blízké, mraky ustaly v ronění slz a štěstím se snad i vítr zatočil. Malá sluníčka "vyšla" se svou písničkou a tancem: "...radost může rozdávat, kdo má všechny lidi rád, dává "slunce" ze srdíčka".
Nádherné bylo naslouchání slovům našich velice vážených farářů P.Františka Bůžka a jer. Petra Koutného Mgr. Snad jejich slova zanechala světlo hluboko v duších lidí, kteří měli to štěstí, že mohli přijít a slyšet.
Vesnicí putovala malá světýlka z našich lampiónků a prozářila tmu kolem obydlí. V dětských očích se rozzářila radost a ze srdcí lidí začalo hřát slunce, které svými paprsky kouzlilo usměv na tvářích.
Vždyť jediným domovem je nám toto místo, jediným domovem jsou nám blízká i daleká pole, a všem nám nad hlavou svítí známá souhvězdí, když se podíváme vzhůru. Svými paprsky nás hladí Slunce, naše životodárná hvězda. Kéž bychom tady byli rádi spolu, i v dobrém i ve zlém, neboť i zlo je pouhý klam naší mysli a prostředník velikého růstu a učení se Lásce. I den je střídán nocí, abychom slunce mohli po ránu zase vítat.
Izaiáš 45,7
Já vytvářím světlo a tvořím tmu, působím pokoj a tvořím zlo, já Hospodin konám všechny tyto věci."
A pokud by snad někdo následoval špatné světýlko? Pokud by snad někdo zbloudil? Šel chvíli špatným směrem, aby poznal, že Pravda je jinde? Pak jsou tady naši milí andělíčci, kteří takovému zbloudilému světýlku pomohou dojít do Cíle. Naše děti si vzájemně pomáhaly, aby světýlko nezhaslo. Věděly, že pokud by zhaslo, bylo by bezradně ztraceno ve tmě. Pokud však svítí, Bůh ho vždy vidí a všemi prostředky a veškerou Svou láskou pomáhá každému světýlku - člověku jít tou správnou cestou.
Milé pohoštění čekalo v historií opředené a čerstvě vyzdobené, jehličím a štrůdlem provoněné, komnatě stříleckého zámku. U krbu se prohřáli i ti největší zmrzlíci, ale především snad všechny hřálo potěšení z krásně prožitého prosincového večera s lidmi ze sousedství a jejich dětmi.
Tak děkujeme všem co přišli a chvíli pobyli či pomohli. Veliké poděkování však patří hlavní představené stříleckého zámku-centra Jógy v denním životě Mgr. Jindře Dohnalové-Párvatí, která umožnila, aby takto krásná akce proběhla, a zaštítila ji svou vřelou přítomností.
Těšíme se příště nashledanou
Mgr. Jitka Čulíková
Každý v sobě ukrývá světlo!
Světlo v našich očích je esencí života.
Setmělo se a ze tmy padaly drobounké kapičky deště. Když se však malý hlouček příchozích před kostelem rozšířil o další blízké, mraky ustaly v ronění slz a štěstím se snad i vítr zatočil. Malá sluníčka "vyšla" se svou písničkou a tancem: "...radost může rozdávat, kdo má všechny lidi rád, dává "slunce" ze srdíčka".
Nádherné bylo naslouchání slovům našich velice vážených farářů P.Františka Bůžka a jer. Petra Koutného Mgr. Snad jejich slova zanechala světlo hluboko v duších lidí, kteří měli to štěstí, že mohli přijít a slyšet.
Vesnicí putovala malá světýlka z našich lampiónků a prozářila tmu kolem obydlí. V dětských očích se rozzářila radost a ze srdcí lidí začalo hřát slunce, které svými paprsky kouzlilo usměv na tvářích.
Vždyť jediným domovem je nám toto místo, jediným domovem jsou nám blízká i daleká pole, a všem nám nad hlavou svítí známá souhvězdí, když se podíváme vzhůru. Svými paprsky nás hladí Slunce, naše životodárná hvězda. Kéž bychom tady byli rádi spolu, i v dobrém i ve zlém, neboť i zlo je pouhý klam naší mysli a prostředník velikého růstu a učení se Lásce. I den je střídán nocí, abychom slunce mohli po ránu zase vítat.
Izaiáš 45,7
Já vytvářím světlo a tvořím tmu, působím pokoj a tvořím zlo, já Hospodin konám všechny tyto věci."
A pokud by snad někdo následoval špatné světýlko? Pokud by snad někdo zbloudil? Šel chvíli špatným směrem, aby poznal, že Pravda je jinde? Pak jsou tady naši milí andělíčci, kteří takovému zbloudilému světýlku pomohou dojít do Cíle. Naše děti si vzájemně pomáhaly, aby světýlko nezhaslo. Věděly, že pokud by zhaslo, bylo by bezradně ztraceno ve tmě. Pokud však svítí, Bůh ho vždy vidí a všemi prostředky a veškerou Svou láskou pomáhá každému světýlku - člověku jít tou správnou cestou.
Milé pohoštění čekalo v historií opředené a čerstvě vyzdobené, jehličím a štrůdlem provoněné, komnatě stříleckého zámku. U krbu se prohřáli i ti největší zmrzlíci, ale především snad všechny hřálo potěšení z krásně prožitého prosincového večera s lidmi ze sousedství a jejich dětmi.
Tak děkujeme všem co přišli a chvíli pobyli či pomohli. Veliké poděkování však patří hlavní představené stříleckého zámku-centra Jógy v denním životě Mgr. Jindře Dohnalové-Párvatí, která umožnila, aby takto krásná akce proběhla, a zaštítila ji svou vřelou přítomností.
Těšíme se příště nashledanou
Mgr. Jitka Čulíková
Náhledy fotografií ze složky Pochod Světýlek 2007